Třináctá
Akatsuki
Už to bylo bezmála týden, co si Saya do svého domu dočasně 'nastěhovala' Naruta se Sasukem. Naruto už se skoro úplně uzdravil a proto se začal přibližovat čas jejich odchodu.
„Naruta už je skoro zdraví, takže my zítra odejdeme.“ řekl Sasuke, když všichni tři seděli v kuchyni a pochutnávali si na snídani.
„D-dobře.“ řekla trochu překvapeně Saya. Svoje zelené oči upřela na Naruta.
„Jo to je dobrý nápad. Už jsem tu byli moc dlouho.“ řekl souhlasně Naruto.
„A...kam půjdete?“ zeptala se po chvilce ticha Saya.
„Napadlo mě, že by jsme se měli na nějaký čas někde ukrýt. Mimo Tokio. A pak... kdo ví.“ řekl Naruto a podíval se na Sasukeho. V jeho očích viděl souhlas.
„A Yumi?“ nedala se Saya.
„Nemáme vůbec tušení kde je a jestli jí ten bastard neudělal nic vážného, tak už je určitě pryč.“ řekl Sasuke tentokrát.
„Rozumím. Tak já budu muset do práce.“ řekla Saya a s tím vstala od dojedené snídaně. Vy si zatím sbalte cokoli budete potřebovat.“ řekla Saya, když si obouvala boty.
„Ale to nemůžeme od tebe chtít.“ namítl Naruto. Saya se usmála.
„Budete potřebovat něco, aby jste vůbec tam někde přežili, ne?“ zeptala se stále s úsměvem na rtech. S tím otevřela dveře a vyšla ven. Dveře se za ní s bouchnutím zavřeli.
„Ještě, že jsme na ní narazili.“ musel uznat Naruto.
„Máš pravdu.“ přikývl Sasuke a odešel do ložnice.
Další den, brzy ráno měli oba dva kluci konečně vyrazit.
„Dávejte na sebe pozor. Naruto ty si hlavně zase nic neudělej.“ řekla jim u dveří Saya.
„Neboj. Budu opatrný.“ řekl Naruto se svým typickým úsměvem.
„Děkujeme za všechno.“ řekl zase Sasuke. Na svých zádech měl batoh s nějakými těmi věcmi, co jim Saya zabalila.
„Ale to nic nebylo.“ namítla Saya.
„Ale ano, mohl na tohle všechno někdo přijít a měla by jsi velké problémy.“ řekl Naruto.
„Ale nikdo na to nepřišel. A teď už jděte, ať vás nikdo neuvidí.“ řekla Saya a vystrčila je ze dveří.
„Tak sbohem.“ řekli oba a otočili se.
„Sbohem.“ řekla Saya a zavřela za nimi dveře.
„Tak jdeme.“ řekl Sasuke a vzal Naruta za ruku. Táhl ho do opuštěných ulic, kam nikdo nechodil.
Takhle šli celý den, až nastal večer. Celou cestu jim dělal společnost jen slabý vítr a staré, skoro rozpadlé domy.
„Kde budeme spát?“ zeptal se Naruto, když už se setmělo a cestu jim ozařoval pouze měsíc v úplňku, protože v těchto částech Tokia byly lampy již dávno nefunkční.
„Ale, ale, ale. Kohopak to tu máme.“ řekl hlas při kterém oboum přejel mráz po zádech.
„K-kdo je to?“ zeptal se vystrašeně blonďák.
„Neměli by jste se tu potulovat jen tak sami.“ řekl jízlivě hlas a naprosto ignoroval Narutovu otázku. Najednou se z jednoho rohu vynořila vysoká postava.
„Co od nás chcete?“ zeptal se Sasuke klidným hlasem. Přeci jen musel být v klidu, když Naruto mu silně drtil ruku.
„Co? Nejlepší bude, když půjdete se mnou. A být vámi tak bych neodporoval.“ řekl znovu muž, jak bylo podle hlasu poznat.
„Proč by jsme měli jít s vámi?“ zeptal se znovu Sasuke.
„Řekněme, že by se vám mohlo něco stát.“ řekl znovu muž a v měsíčním světle se zaleskl kov. Tan muž měl pistoli! Naruto se zděšeně přimáčkl k Sasukemu, který se ale stále nechával chladnou hlavu. Nejednou mu někdo hrozil pistolí, takže se teď nevyleká, ale...Byl tady taky Naruto. Kdyby byl sám, tak by neměl potíže odtud přinejhorším utéct, ale s vyděšeným Narutem to nepůjde. Přeci jen vyrůstal v bohaté vrstvě a ulice ho nikdy neučila.
„Dobře, půjdeme s vámi.“ řekl nakonec po chvíli rozhodování Sasuke.
„Tak je to správně. Jdeme!“ přikázal muž a počkal si až k němu ti dva dojdou. Sasuke se snažil zjistit, kdo to je, ale muž měl přes hlavu kapuci, takže mu do tváře nebylo vidět.
„A nesnažte se utéct, jinak to tady ten schytá.“ řekl znovu muž a pistolí ukázal na Naruta, který se znovu pevně přimáčkl co nejblíž k Sasukemu.
Jak bylo vidět, ten muž nebyl žádný začátečník, a tak všechny Sasukeho plány na útěk ztroskotaly.
„Sem běžte.“ přikázal muž, a tak byli nuceni všichni vlézt do jednoho z méně poničených domů. Muž je zavedl až do sklepa, který ale byl značně rozsáhlý. Dokonce se v jedné z místnosti svítilo a ozýval se odtamtud smích. Všichni tři šli ale dál, hlouběji až se dostali k jedné místnosti.
„Tady zůstanete a nepokoušejte se o útěk.“ nakázal jim muž a na důkaz svých slov jim znovu ukázal pistoli. Nakonec vyšel z místnosti a nezapomněl zamknout. Oba si sedli na studenou zem.
„Sasuke?“ zašeptal Naruto sklíčeně.
„Hn?“
„Já mám strach.“ přiznal Naruto. Sasukeho ho pevně obejmul.
„Nedovolím, aby se ti něco stalo.“ řekl Sasuke a políbil ho.
***
„Buch. Buch.“ ozvalo se ode dveří.
„Už jdu!“ křikla mladá žena a po chvíli otevřela dveře od svého domu. Naskytl se jí pohled na tři obrovské a svalnaté chlapy, kteří nejspíš dělali doprovod blonďatému muži v černém obleku a černými brýlemi. Matně jí někoho připomínal.
„Kde jsou?“ zeptal se jí ihned tvrdým hlasem.
„K-kdo?“ vykoktala, i když věděla přesně o kom mluví. A také věděla, kdo před ní stojí.
„Ti, co se tu schovávali!“ vyštěkl na ní a pokynul jedné z těch goril. Ten se křivě ušklíbl a nebohou Sayu chytl za ruce do vzduchu a celou svou silou jí mrštil o protější zeď. Saya tak bezmocně zůstala ležet u zdi.
„Ptám se znovu. Kde jsou?“ zeptal se jí hrozivě, když vešel do baráku.
„Já nevím. Neřekli mi kam jdou.“ řekla Saya ztěžka. Věděla, že zemře tak nebo tak, přece jim neřekne kam Sasuke s Narutem odešli.
„No dobře.“ řekl Minato a otočil se k ní zády, pak pokynul čekajícím gorilám a ty se zlověstně zasmály.
„Pak to tady spalte.“ přikázal ještě a odešel z domu.
***
„Naruto. Vstávej.“ snažil se vzbudit další den Sasuke spícího Naruta, který jen velmi pomalu otevíral oči.
„Sasuke? Co se děje?“ zeptal se rozespale, ale najednou jako by si vzpomněl, kde to jsou a byl probuzený dřív, než by jste řekli „Akatsuki“.
„Kde to jsme?“ zeptal se okamžitě.
„Nemám tušení.“ řekl Sasuke. Stále byli pohrouženi v úplné temnotě. Tady se těžko dal určit čas.
„Co myslíš, že s námi chtějí udělat?“ zeptal se znovu Naruto, ale než stihl Sasuke něco říct, ozvalo se cvaknutí zámku a místnost se zalila světlem ze žárovky.
„Hm...proč jsi je sem vzal, Itachi?“ zeptal se první muž, který vešel do místnosti. Měl oranžové vlasy a po celém těle piersingy.(mám to dobře? :D)
Itachi? Prolétlo Sasukemu myslí. Prudce se i s Narutem zvedl z podlahy.
„Přišli mi jako zajímavá kořist.“ ozval se znovu ten hlas jako včera.
„Itachi.“ zavrčel Sasuke.
„Rád tě znovu vidím bratříčku.“ řekl černovlasý muž, který také vstoupil do místnosti.
Bratříčku? Prolétlo tentokrát myslí Narutovi.
„Počkat. Sasuke, to je tvůj bratr?“ zeptal se překvapeně Naruto.
„Jo.“ odsekl Sasuke a na Naruta se ani nepodíval. Stále pohledem propaloval Itachiho.
„To bych do tebe neřekl, Sasuke, že uneseš syna vůdce mafie.“ řekl Itachi s úšklebkem.
„M-mafie?“ zeptal se Naruto překvapeným hlasem.
„Ale zdá se, že se jeho otec nepochlubil.“ řekl znovu.
„Co chceš, Itachi?“ zeptal se hodně naštvaný Sasuke.
„Ale jakoby jsi to nevěděl. Přeci toho kluka. Když ho dáme Minatovi, tak nám za to určitě dobře zaplatí.“ řekl znovu Itachi.
„To sotva.“ ozval se tentokrát Naruto ledově klidným hlasem, který u něj nebyl běžný.
„Jak to myslíš?“ zeptal se po dlouhé době druhý muž.
„Sasuke mě neunesl. Utekl jsem.“ řekl znovu Naruto.
„Pak tě bude chtít najít a zabít.“ řekl chytře muž. Sasuke při těch slovech Naruta schoval víc za sebe.
„Ale že by jsi ho chtěl bránit? To se ti nepodobá, bratříčku.“
„Nic mu neuděláte. Nenechám vás.“ řekl Sasuke odhodlaně.
„Když nám ho dáš, tak tě necháme jít. Přeci jen jsi o nás věděl už předtím, takže se nic hrozného nestane. Ty jsi přeci taky v tom všem namočený.“ řekl znovu ten oranžovlasý muž.
„Ne, to teda nejsem. Teď žiju normálně.“
„To si jenom myslíš. Z toho se nemůžeš dostat.“
„Už pro nikoho nepracuju. A pokud se jedná o Naruta, tak toho vám vydám jedině přes mojí mrtvolu.“
„Hm? Nedělej blbosti Sasuke, když budeš hodný chlapeček, tak tě možná přijmeme zpátky k nám.“
„Ne!“
„Sasuke...nemusíš to dělat. Já...klidně půjdu.“ promluvil konečně Naruto a podíval se Sasukemu do očí. Mohl tam vyčíst strach. Ale ne o sebe, ale o něj.
„Naruto poslouchej. Tohle už není hra. Minato tě chce zabít a věř mi, že to udělá jakmile se mu dostaneš pod ruku.“
„A co Yumi?! Ta už může být mrtvá!“
„Vím, že to bude znít hnusně, ale ty jsi pro mě cennější. Tvůj život je pro mě důležitější než tvoje sestra!“
„Tak takhle to je.“ zvolal vítězoslavně oranžovlasý. Ti dva se na něj nechápavě podívali. Jakoby snad úplně zapomněli, že tam nejsou sami.
„Pokud je to tak, tak mu tě samozřejmě nemůžeme vydat.“ řekl znovu ten muž s úšklebkem. Všichni tři(ano i Itachi) na něj nechápavě zírali.
„Snad jsi si nemyslel, že jsem tak hnusní jako tvůj povedený otec. Sasuke je skoro jedním z nás, tak mu přeci nemůžeme vzít jeho hračku.“
„Jinak jsem Pein a vedu mafii jménem Akatsuki.“ řekl Pein a pokynul jim, aby šli s nimi.
„Seznámím tě se zbytkem.“ Narutovi a ani Sasukemu se jeho počínání nelíbilo. Zvlášť když Naruta označil za 'hračku', ale rozhodli se ho následovat.
Komentáře
Přehled komentářů
teda chudáci kluci. koukám, že si jim npřipravila zrovna lehkou cestu. doufám,, že za to všech no je alespoň čeká happy end-. jinak skvělá povídka. moc se mi líbí. těšim se na další kapitolu.
*w* .. *nuff*
(Geluš, 26. 12. 2009 14:31)
Já z tebe umřu, nejdřív smrt tý ženský co je nechala u sebe, pak mafie a zatvrdíš to tím že je naruto hračka? xD .. moc moc .. ^^ ::D.
Těším s ena pokračování xD.
hračka ? XD
(Iruka sensei tvoje sbénko :D, 24. 12. 2009 22:37)
Tak to je Jashinovské, kdo by byl řek, že je Minato marfián a Sasík s Itíkem vlastně taky :D
Honem další díl, už se nemůžu dočkat :D
...
(tess(a-sa-y.estranky.cz), 30. 1. 2010 1:48)