Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pátá

1. 10. 2009

Nic nebude jako předtím


„Naruto!“ vykřikla rudovlasá žena, když přijela limuzína s Narutem a Kakashim k rezidenci Uzumaki a Naruto z ní vystoupil. Následoval ho Kakashi, který slíbil, že pomlčí o jejich „malé“ zastávce u Uchihi.

„Mami.“ zašeptal potichu Naruto a objal svou matku.

„My jsme se tak báli, že se ti něco stalo. Tohle už nikdy nedělej.“ řekla Kushina a z očí jí tekly slzy, slzy radosti.

„Niisan!“ vykřikla další rudovláska v rodině, Narutova jen o pár let mladší sestra.

„Yumi.“ křikl také a na Narutově tváři se poprvé objevil úsměv.

„Kde jsi byl, baka! Víš jak se o tebe rodiče báli?! A já se taky bála!“ křikla čtrnáctiletá dívka, ale pak Naruta také objala. Ještě zbýval Narutův otec, který ale nevypadal zrovna moc šťastně, Naruto tušil proč.

„Tatínek si s tebou chce promluvit o jistých... novinkách.“ řekla Kushina a Naruto kývl, jeho otec zmizel, ale Naruto věděl, že šel do pracovny.

Naruto tedy neváhal a prošel cestou až k domu. Vyšel po bílých schodech a prošel bohatě zdobenými dveřmi do rozlehlé přijímací haly, kde bylo plno pohodlných sedaček a gaučů, u kterých nechyběl stůl, Naruto narazil i na dvě služebné, ale nevěnoval jim pozornost. Vyšel po schodech na konci haly a zaklepal na nejbližší dveře, na vyzvání vstoupil.

„Chtěl jsi se mnou mluvit, otče?“ zeptal se Naruto zdvořile a posadil se na židli.

„Ano, Kushina ti určitě řekla, že tu budou nějaké změny a novinky, hlavně pro tebe.“ začal Minato a tvářil se opravdu vážně, což u něj zase nebylo tak obvyklé, vždy to byl spíše usmívající se muž. Minato nečekal na to, co řekne Naruto a pokračoval.

„Tak za prvé, ode dneška máš zakázáno se stýkat s obyčejnými lidmi, ať už na ulici nebo když sem přijdou. Za druhé, bude hlídán každý tvůj krok mimo dům, ven budeš chodit pouze s Kakashim. Za třetí, začneš chodit na speciální kurzy etiky a nebudeš si na sebe brát žádné neformální oblečení, jako třeba to, co máš na sobě.“ na chvíli se Minato odmlčel a Naruto si prohlédl své oblečení, měl na sobě džíny, tričko a rozepnutou mikinu, na nohách měl tenisky.

„Dál jsme se rozhodli, že si vezmeš slečnu dceru rodiny Haruno, Sakuru Haruno. Celá jejich rodina s tím souhlasí a svatba by se měla konat za tři roky.“ do Naruto jako by po těch slovech uhodil blesk. On si má vzít tu uřvanou růžovou pijavici? Vždyť s ní se nedá vydržet v jedné místnosti ani pět sekund, natož aby s ní musel i bydlet a nedejbože mít děti. To by pak chudák děti mohli mít doživotní trauma. Hlavně Naruto miluje Sasukeho a ne nějakou růžovou krávu.

„Rozuměl jsi?“ zeptal se ho otec, když Naruto neodpovídal.

„Ano.“ přikývl Naruto a poslouchal, co dál má otec na srdci.

„A nakonec, za tři týdny se budeme stěhovat do Tokia, kde s námi bude bydlet i slečna Sakura.“ řekla Minato a pokud po zprávě, že se má oženit se Sakurou málem omdlel, tak teď už chtěl radši spáchat sebevraždu. Co tam asi tak bude dělat? Jeho domov je tady, v Konoze a ne v Tokiu. Je tady Sasuke a i jeho vzpomínky na dětství, vyrůstal tu a teď má odejít? To tedy ne.

„Ale otče, pro-“ Naruto se ale ani nestihl zeptat na důvod jejich stěhování, protože Minato ho přerušil.

„Nechci slyšet žádné omlouvání, kdybys nikdy neutekl, tak by jsi mohl žít jako do té doby, než si utekl.“ řekl klidně Minato. Narutovi ukáply dvě slzy a utekl z pokoje, nezapomněl dveřmi silně praštit.

 


"Miluji tě a sbohem, Sasuke.“ dořekl Naruto a Sasuke mohl slyšet jak se jeho kroky vzdalují. Sasuke za ním chtěl vyběhnout a zastavit ho, ale rozhodl se příliš pozdě. Když se konečně odhodlal a seběhl rychle schody až do přízemí, vyletěl rychle ven, ale limuzína, která tu ještě před chvílí stála už mizela v dáli.

„Ne, tohle není sbohem.“ řekl Sasuke a vešel zpět do paneláku. Když chtěl Sasuke vejít zpět do bytu, všiml si dvou klíčků na rohožce.

„Naruto...“ řekl si spíše pro sebe a vzal klíče ze země, pak už za sebou zavřel dveře od bytu a sesunul se na pohovku.

Co jen budu dělat? Musím za ním jít! Jenže ho určitě hlídají... Nějak se tam dostanu. Je to moc nebezpečné. Miluju ho. Miluju ho? Asi ano, nevím proč, ale když vím, že je to Naruto, tak jsem ho začal milovat... po tomhle slovním boji v Sasukeho hlavě se rozhodl, že za Narutem přeci jen v noci zajde tohle nemohl být konec.

 

Naruto zatím ve svém pokoji koukal do zdi. Nevěděl, co by měl dělat. Až, když ho služebná volala na večeři se zvedl z postele a sešel dolů ze schodů do jídelny.

Po výborné večeři slušně poděkoval za jídlo a odešel z jídelny. Namířil si to zase zpět do svého pokoje.

„Niisan.“ zastavila ho Yumi, když chtěl vyjít po schodech, které vedly do patra.

„Co je?“ zeptal se otráveně Naruto.

„Ty jsi zamilovaný?“ zeptala se ho bez obalu Yumi a Naruto vykulil oči.

„Cože? Jak to ví- tedy jak tě to napadlo?“ zeptal se překvapeně Naruto.

„Já vím všechno, hlavně chodíš jako tělo bez duše. Kdo je ten vyvolený?“ zeptala se Yumi. Ano celá jeho rodina věděla, že Naruto je gay, ale jen Yumi a Kushina to dokázaly přijmout, jeho otec o tom nechtěl ani slyšet.

„Prostě jeden kluk.“ řekl Naruto.

„Nemá černý vlasy, černý oči a vysokou postavu?“ zeptala se ho Yumi a Naruto jen mohl hádat jak mohla dokonale vědět Sasukeho popis.

„Odkud to víš?“

„Je tady na zahradě, viděla jsem ho a on říkal, jestli bych nikomu neřekla, že tam je, ale já myslím, že šel za tebou.“ řekla Yumi, Naruto už už chtěl jít ven, ale Yumi ho zastavila.

„Neblbni, víš že tě hlídají. Běž tím východem, jak jsme našli, jo?“ řekla Yumi a s tím odešla pryč. Naruto se pousmál a nenápadně se rozešel k jedné z nepoužívaných místností. V místnosti byla větrací šachta, která ústila přímo na zahradu, což bylo pro Naruta ideální. Hladce se proplazil celou chodbou až k dvířkům, která opatrně vyndal a vylezl na méně osvětlenou část zahrady. Bylo tu pouze jedno světlo, a tak ho nikdo neviděl, když se schoval za nejbližší keř. Pohledem začal vyhledávat Sasukeho, který se právě plazil pod keřem docela blízko u Naruta. Naruto se zvedl a pomalu se plížil ve stínech stromů a keřů až ke keři, kde byl Sasuke.

„Sasuke.“ zašeptal neslyšně Naruto, ale Sasuke ho stejně slyšel a otočil hlavu směrem k Narutovi, ten hlas by poznal všude.

„Naruto.“ zašeptal šťastně Sasuke a vydal se pomalu k němu.

„Co tady děláš, Sasuke?“ zeptal se ho potichu Naruto, když už byl Sasuke u něj.

„Musel jsem tě vidět.“

„Tak pojď, tady je to dost nepohodlný.“ řekl Naruto a vzal ho jemně za ruku. Vedl ho skoro celou zahradou až k altánu, kde byly jen připravené svíčky, když tu někdo večer seděl, ale jinak tu byla tma.

„Proč jsi mě chtěl vidět? Já myslel, že mě nenávidíš.“ řekl už normálně Naruto a sedl si do altánu, Sasuke si sedl vedle něj.

„Nenávidět tebe? To ani nejde. Jen mě to překvapilo a taky jsem byl naštvaný, že jsi mi to neřekl.“ řekl Sasuke.

„Takže se na mě nezlobíš?“

„Ne.“

„A můžu se na něco zeptat?“

„Jasně.“

„Proč tak nenávidíš bohaté lidi?“ zeptal se vážně Naruto.

„Protože mi vzali rodinu. Když jsem byl malý, moji rodiče byli postřeleni na zakázku nějakým zbohatlým člověkem, kterému byli trnem v oku. Mě nechali žít, jenže nejhorší je, že okolo zrovna jela limuzína, nejspíš taky někdo bohatý a ti si mých rodičů nevšímali, prostě projeli okolo jako by tam ani nebyli.“ řekl Sasuke a Naruto poznal, že se mu o tom nemluví zrovna nejlíp, ale najednou si na něco vzpomněl.

 

Tati! Mami! Tam venku! Někdo tam leží!“ křičel malý blonďatý kluk a ukazoval ven na chodník, kde ležela dvě těla. Mužské a ženské, jenže byl tam i malý chlapec, který limuzínu chvíli jen pozoroval, ale potom začal křičet, nejspíš „Pomoc.“

Potřebují pomoct.“ řekl zoufale malý Naruto, který to stále všechno sledoval.

Nech je být, není to nikdo důležitý.“ řekl tenkrát jeho otec a limuzína odjela. Naruto si na to doteď pamatoval...

Ta limuzína.... v ní jela moje rodina. Já jsem řekl, že potřebujete pomoct, ale můj otec řekl, že to není nikdo důležitý. Na ten zážitek jsem nikdy nezapomněl.“ řekl sklesle Naruto.

„Tvůj otec?“ zeptal se naštvaně Sasuke.

„Nesmíš mu to mít za zlé, on je prostě takový, ale pojď radši dělat něco lepšího.“ řekl Naruto.

„Dívej, padá hvězda.“ řekl najednou Sasuke, když se náhodně podíval na nebe. Opravdu zrovna padala hvězda.

„Něco si přej.“ řekl Sasuke a Naruto tedy zavřel oči. Přeji si, abychom spolu mohli být navždy.

„Co jsi si přál?“ zeptal se zvědavě Sasuke, když Naruto otevřel své pomněnkové oči.

„To se neříká, jinak by se to nesplnilo.“ řekl s úsměv Naruto, ale úsměv mu pohasl, když si vzpomněl, že si má brát Sakuru a vlastně se stěhovat pryč, ale rozhodl se, že to zatím Sasukemu neřekne, ne dnes, ale třeba až ráno, hodlal tu se Sasukem být. Pevně doufal, že Yumi něco vymyslí.

„Miluju tě.“ řekl Naruto a políbil ho.

„Já tebe taky.“ řekl s úsměvem Sasuke a jeho polibek opětoval, pak si ho Sasuke přitáhl do náruče a společně pozorovali nebe, ale oba brzy usnuli.

Ráno se oba probudili nastejno a chvíli nevěděli, kde jsou.

„Já už budu muset jít, jinak přijdou na to, že jsem celou noc nebyl doma.“ řekl Naruto a Sasuke kývl. Najednou si Naruto vzpomněl, že musí říct Sasukemu o stěhování a o svatbě.

„No ještě je tu vlastně něco, co ti musím říct a moc šťastný z toho nebudeš. Včera si mě otec zavolal do pracovny a tak mi řekl nějaké „novinky“, jenže jsou dost zásadní. Ta první je, že za tři týdny se stěhujeme do Tokia a ta druhá, že během tří let si budu muset vzít Sakuru Haruno, nejuřvanější, nejrůžovější a nejhnusnější holku, kterou jsem kdy viděl.“ řekl Naruto skoro bez dechu a rád by teď zmizel, ale nohy ho neposlouchali.

„To myslíš vážně?“ zeptal se silně překvapený Sasuke.

„Bohužel ano. Myslíš, že bych ti něco takového dokázal říct jako vtip?“ zeptal se mírně naštvaný Naruto.

„Ne to určitě ne, ale.... to máme jen tři týdny, než se odstěhujete do Tokia a já tě už možná nikdy neuvidím?“ Zeptal se Sasuke, Naruto jenom kývl.

„Slibuju, že se rodiče pokusím přemluvit, abychom tu zůstali, jsi tu ty i moje vzpomínky a dětství, nechci to tu jen tak opustit.“ řekl Naruto a dodal: „Ale teď už budu muset jít.“ řekl Naruto a konečně se zvedl, Sasuke ještě stihl políbit Naruta na tvář a už si to Naruto mířil k větračce a Sasuke pryč ze zahrady.

„Uvidíme se dneska?“ zeptal se ještě Naruto, Sasuke radši jenom kývl na souhlas. Naruto se usmál a zmizel.

Když prolezl větračkou, počkal až odejde služebná, která stála v hale a rychle vyběhl schody, pak zašel do pokoje a potichu zavřel dveře. Naruto se převlékl a vyndal napodobeninu Naruta z postele, kterou tam určitě dala Yumi. Pak se už vydal dolů na snídani.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

kawaii

(keishatko, 27. 10. 2011 1:05)

fuj vziať si Sakuru...tak to ma fakt smolu...dúfam, že niečo vymyslia

=^_^=

(Kagome/Kurama, 7. 2. 2010 16:55)

Vždyť Sakura chodí se Sasukem do třídy, ne? Tak ji musí znát :D Jinak, pěkná povídka

Sakura Sasukeho manželka???

(Corny-chan, 4. 10. 2009 10:52)

To ses zbláznila L-chan!!!

O_o

(Majka, 4. 10. 2009 8:55)

S-sakuru?? A vzít si jí za manželku?? To Narutovi neuděláš, že ne?? nesíš!! Nesmíš, Lei-chan!! To je jedna z dvou nejhorších nočních můr yaoifila! No...a ta druhá že spolu budou mít děti. Onegaii, Lie-chan, pokráčko, ať se dozvím jak to dopadne!! xD

.. *w* kdo se stim má pořád psát? :D

(Gel-chan, 2. 10. 2009 14:42)

Kyáá kawai .. no hele budu šetřit dechem moc se ti to povedlo .. a já doufám že hezky zabiješ tu růžovlasou kačenu, no nic těším se na pokráčko :D.

áááááááá

(Naru-chan, 2. 10. 2009 14:14)

L-cháááán!To-To-To néé! xD Jak c-co si to dovoluješ? xD Vzít si JI?A odstěhovat se od NĚJ pryč?LEIKO-CHAN!To nesmím!Nesmíš mu to udělat!Chudák! xD Nééé si na něj moc zlá XD Ale aspoň že už jsou udobření :D A koukej sem dát další díl!Rychléé!A doufám že to skončí dobře..že jo..že jo...ŽE JO!? xD