Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Devátá

10. 11. 2009

Problém?

 

„Nechceš s něčím pomoct?“ zeptal se Naruto Sasukeho, když všichni čtyři vystupovali z limuzíny.

„Ne to je dobrý, nechci vás zdržovat, určitě taky máte plno práce.“ zavrtěl Sasuke nesouhlasně hlavou. Yumi si, ale potichu povzdechla a přišla k Sasukemu, aby mu pošeptala: „Nech Naruto ti s něčím pomoci. V té vile se necítí moc dobře a ty jsi jediný, koho tu zná a přitom není z rodiny nebo s ní nemá něco společného.“ Sasuke se zaraženě podíval na Naruta, který opravdu vypadal smutně.

„Naruto? Vlastně nemohl by jsi mi tedy pomoci? Můžeš vzít jeden kufr.“ řekl nakonec Sasuke a Naruto si tedy šťastně vzal do pravé ruky jeden ze dvou kufrů, které měl Sasuke s sebou a vydal se ke dveřím paneláku, kde na Sasukeho netrpělivě čekal. Sasuke konečně došel až ke vchodovým dveřím a zastrčil do zámku klíč, který mu majitel paneláku poslal poštou už včera.

„V jakém patře bydlíš?“ zeptal se ihned Naruto Sasukeho, Yumi a Kakashi se rozhodli je nechat o samotě a nastoupili do limuzíny, s kterou následně odjeli. Naruto k vile trefí.

„V šestém patře, je to až úplně nahoře.“ řekl Sasuke, a tak se oba chlapci, každý s jedním kufrem v ruce, pustili do zdolávání schodů, protože výtah tu nebyl.

„Konečně.“ oddychl si spokojeně Naruto, když zdolal poslední schod a Naruto i Sasuke se ocitli v posledním, tedy šestém patře.

„Můj byt má číslo 2.“ řekl Sasuke, čímž předešel Narutově otázce, ale ten se na něj stejně otočil s otázkou.

„Dvě?“ zeptal se, protože si myslel, že tady budou mít byty vysoká čísla.

„Jo, tenhle dům se čísloval od shora, proto má číslo dvě.“ přikývl Sasuke a Naruto se tedy vydal hledat dveře s číslem 2.

„Tady je to!“ vykřikl šťastně Naruto, když na třetí pokus objevil dveře, na kterých byla malá číslice dvě. Sasuke se pousmál a zastrčil druhý klíč do zámku a otočil s ním. Dveře se otevřeli a Naruto ihned vkročil do bytu. Vypadalo to, že se mu líbí a ihned jako malé dítě musel prozkoumat každou místnost. Kufr nechal v jakýmsi obýváku, který byl spojený s kuchyní. Byly tam dvoje dveře. Jedny vedli do koupelny s vanou a záchodem a druhé vedly do ložnice. Jediné, co tu bylo, byl záchod, stará vana a ještě starší a oprýskanější kuchyň.

„Je to tu pěkný a myslím, že i větší než v tom bytě předtím, ne?“ zeptal se Naruto, když se vrátil zpět k Sasukemu, který si už také zběžně prohlédl všechny místnosti.

„Jo, ale bude se tu muset koupit nový nábytek, celá kuchyň a i koupelna nevypadá vábně.“ řekl Sasuke.

„Já ti s tím pomůžu.“ nabídl se Naruto a Sasuke nepřestával zírat, jak je Naruto hrr do takových věcí, které by normálně bohatí lidé nedělali.

„Klidně, budu rád.“ souhlasil Sasuke.

„Co teda uděláme jako první?“ zeptal se Naruto.

„No... měli by jsme jít první koupit nějaký základní nábytek. Takže pro dnešek postel, novou ledničku, nějaký stůl a židle, pak nádobí, příbory... no a podle toho co uvidíme. Taky by se hodily světla. Zbytek pak nějak dokoupím.“ řekl Sasuke a Naruto už se nadšeně hrnul ke dveřím.

„Proč to děláš?“ zeptal se náhle Sasuke a Naruto se zastavil.

„Co tím myslíš?“

„Proč mi tolik pomáháš? Vždyť jsi bohatý, nemusíš dělat nic a přitom dostaneš všechno, na co si vzpomeneš.“

„Protože to, co je v životě opravdu důležité si za peníze nemůžeš koupit. Nekupíš si ani pravé přátelství a už vůbec ne lásku. Mám tě rád a i když je to asi ta nejtěžší práce si s někým vytvořit pouto, tak se vyplatí.“ řekl Naruto a Sasuke nebyl schopen slova a jen na něj zíral.

„Tak půjdeme, ne? Aspoň to budeme mít brzo za sebou.“ řekl nakonec Naruto a už táhl Sasukeho ven z bytu.

„Jé, ahoj Sasuke.“ řekl najednou někdo nadšeně a Sasuke měl v tu chvíli potřebu co nejrychleji zmizet. Naruto na sobě nedal nic znát, ale bylo vidět, že uvnitř sebe svádí vnitřní boj. Sasuke se rozhodl hrát hlupáka.

„My se známe?“ zeptal se Sasuke, ale Yumi tím ani náhodou nevyvedl z míry.

„Ty jsi tak vtipný, Sasuke. Vidím, že tu jsi i se svým kamarádem ehm... Naturem. Kde jsi nechal tu holku? A ty tu bydlíš?“ ptala se ihned Yumi, jako by říkala vše, na co zrovna myslela.

„Myslím, že si mně s někým pleteš a tenhle kluk se jmenuje Naruto.“ dělal dál Sasuke blbce.

„Ne, jsi to ty, Sasuke Uchiha. Máš to i napsané na dveřích.“ řekla přesvědčeně Yumi, Sasuke si povzdechl.

„A co tedy chceš?“

„Nic, jen jsem šla do svého bytu a narazila jsem tu na tebe. Je skvělý, že tu taky bydlíš.“ řekla Yumi se sladkým úsměvem a Naruta ignorovala, ale ten si to nechtěl nechat jen tak líbit.(do toho, Naru! XD)Sasuke radši neodpověděl.

„No my už musíme jít, Sasuke potřebuje nakoupit nějaký nábytek.“ řekl Naruto.

„Já půjdu s tebou, toho kluka tu můžeš nechat, určitě je to jen ubožák.“ řekla Yumi a už si to mířila k Sasukemu, ale cestu jí zatarasil Naruto, který potom chytnul Sasukeho za ruku a táhnul ho pryč z patra a pak z celého domu.

„Co blbneš?“ zeptal se ublíženě Sasuke, protože Naruto mu ruku doslova drtil.

„Jestli se k tobě jenom přiblíží, tak přísahám, že klidně vyhlásím, že spolu chodíme, třeba by pak dala pokoj.“ řekl Naruto naštvaně.

„Cože? Ty žárlíš? To je mi novinka.“ řekl pobaveně Sasuke, ale pak dodal: „Nesmíš to nikomu říct, zničilo by to nejen tebe, ale i celou rodinu.“

„To je mi jedno, já si tě nenechám vzít.“ řekl Naruto rozhodnutě.

„Já bych nikdy neodešel.“ namítl Sasuke, Naruto na to nic neřekl, ale netvářil se nijak nadšeně.

„No tak, Naru-chan.“ řekl Sasuke, když se dál Naruto tvářil uraženě a políbil ho na tvář. Naruto jenom nespokojeně zabručel.

„Neříkal si, že to o nás chceš říct?“ zeptal se se smíchem Sasuke, ale radši toho nechal a odtáhl Naruta pryč od domu. Co kdyby sem teď přišla ta pijavice? Ani jeden z kluků si ale nevšiml páru očí, který je sledoval z okna v prvním patře.

 

„Jé to jsou pěkné skleničky! Že je koupíš, Sasuke!“ řekla už zase usměvavý Naruto a zrovna Sasukemu ukazoval dvě skleničky s žábami.

„Ne.“ řekl Sasuke rozhodně, ale když viděl Narutův roztomilý kukuč, tak tomu prostě nešlo odolat.

„No... tak jo.“ svolil nakonec Sasuke, bohužel skleničky byly opravdu pouze dvě, ale i přesto si je koupili.

„Tak nádobí a příbory máme, ledničku nám přivezou za čtyři hodiny... Takže ještě potřebujeme nějaký stůl a židle.“ řekl Sasuke, a tak se oba chlapci vydali hledat nějaký obchod s jídelními stoly. Byli zrovna v centru města, v jednom z nákupních center a náhoda tomu chtěla, když tam potkali lidi, které by nečekali.

Oba kluci zrovna stáli u fontány a odpočívali, protože už nakupovali celkem dlouho a boleli je nohy. Jenže najednou Naruto zpozoroval, jak si to jde přímo k nim Yumi a její dlouhé hnědé vlasy okolo ní jenom vlály. Ve stejnou chvíli si ale Sasuke všiml Kakashiho, Yumi a dalších dvou lidí. Byla to žena s dlouhými rudými vlasy a muž s blonďatými vlasy, který vypadal stejně jako Naruto, až na to, že měl delší vlasy a byl starší. Žena zase vypadala jako Yumi, ale starší, Sasuke si to pak jenom spojil v hlavě se zprávami v televizi a vyšlo mu z toho, že jsou to Narutovi rodiče. Oba se na sebe vyděšeně podívali.

„Jsou tu tvý rodiče.“ řekl přiškrceně Sasuke.

„Jde sem ta příšera.“ řekl.

„Cože?!“ zděsili se oba a podívali se na druhou stranu.

„Ach ne.... Je ta i Sakura.“ řekl ještě víc vyděšeně Naruto.

„To je ta tvoje snoubenka?“ zeptal se Sasuke, Naruto přikývl.

„Dobře, uděláme to takhle. Já půjdu rychle na tu stranu, odkud jde Yumi a ty půjdeš tam, kde jsou moji rodiče. Když budu mít štěstí, ani si mě nevšimne a rodiče tě neznají a Yumi s Kakashim snad pochopí, že na tebe nemají mluvit.“ navrhl Naruto a Sasuke jenom kývl.

„Sejdeme se v tom knihkupectví za rohem.“ navrhl ještě Sasuke, když se každý vydal svou cestou.

 

„To jsi ty, … Naturo?“ zeptala se najednou z ničeho nic Yumi, když ji Naruto míjel, co největší oklikou a přál si, aby si ho nevšimla. Bohužel si ho všimla. Naruto se jí snažil nevnímat.

„Neměl by jsi ignorovat někoho, kdo na tebe mluví.“ řekla Yumi.

„Co? To jsi mluvila na mně? Já ale nejsem Naturo, ale Naruto.“

„Jo, Naruto. Kde je Sasuke-kun? Když jsi tu ty, bude tu taky.“ řekla Yumi a divně si ho prohlížela.

„Nevím, rozdělili jsme se, každý má hledat něco jiného.“ zalhal Naruto a chtěl pokračovat dál.

„A co hledá Sasuke?“ zeptala se zase.

„Nádobí.“ řekl Naruto, protože věděl, že to už hledat nebudou. Yumi ho už přestala vnímat a šla dál.

Sakra, akorát mě zdržela, pomyslel si Naruto a radši zase vykročil rychle pryč.


Ale ani Sasuke neměl štěstí.

„Ah, dobrý den. Vypadáte jako milý člověk, nemohl by jste nám poradit? Jsme na nákupech poprvé a musím přiznat, že jsme se ztratili.“ promluvila na Sasukeho Kushina a Sasuke se zarazil.

„Ale mami, proto tu mají ty tabule, nemusíš se ptát lidí.“ namítla Yumi, která si Sasukeho zkoumavě prohlédla, Sasuke se na ní taky podíval a potom nenápadně naznačil, kam šel Naruto.

„Tak to se omluvám, nenechte se rušit. Na shledanou.“ řekla Kushina omluvně a Sasuke si pomyslel, že by s ním takhle nemluvila, kdyby věděla, že chodí s jejím synem. Sasuke by normálně řekl „Na shledanou“, ale s Narutovými rodiči se nechtěl potkat, i když věděl, že jednou bude muset a radši rychle zmizel pryč.

„Vypadal nervózně.“ řekla Kushina překvapeně.

Kdybys tak věděla, mami, pomyslela si Yumi.

„Kakashi? Prosím nešel by jsi se mnou do obchodu se šperky? Myslím ale, že už jsme ho minuli.“ vymyslela si nakonec Yumi.

„Ale jistě, slečno.“ řekl Kakashi a oba se obrátili zpět. Vydali se za Sasukem.

„Co tu děláte?“ zeptal se ihned Sasuke, když je uviděl.

„Máma se rozhodla, že budeme nekupovat dneska společně, že to prý přináší štěstí, jenže Naruto ještě doma není, a tak jsem jim nakecala, že je tady. Posílala jsem mu zprávu, ale asi má vypnutý mobil.“ řekla Yumi.

„To je teda skvělý, pojďte se mnou. Máme se sejít v knihkupectví.“ řekl Sasuke a zatáhl je do docela velkého obchodu s knihami všech žánrů. Naruto tam ještě nebyl, přeci jen to měl dál, a tak na něj museli počkat. Naruto tam dorazili asi po minutě.

„Naruto, tady jsi.“ řekla Yumi vesele.

„Co tu děláte?“ vypálil ihned Naruto.

„Nakupujeme, ale to je na dlouho, prostě rodiče si myslí, že tu jsi a ty tu opravdu jsi, takže stačí jen, abys teď šel s náma a pak si zase můžeš dělat, co chceš.“ řekla Yumi.

„A proč jsi vlastně nešel s Narutem, Sasuke?“ zeptala Yumi po chvilce.

„Na druhý straně zase šla tamta Yumi. Bydlí ve stejným baráku jako já.“ řekl Sasuke.

„Tak to je smůla.“ přikývla Yumi.

„Mě zastavila a ptala se, kde jsi, tak jsem jí řekl, že jsi šel hledat nádobí nebo tak nějak. Naštěstí už je koupený, tak nás nenajde.“ řekl Naruto.

„No mě taky zastavili tvoji rodiče, protože chtěli, abych jim s něčím poradil.“ řekl zase Sasuke.

„Co budete dělat?“ zeptala se Yumi.

„No první půjdu s tebou za rodiči, pak půjdeme se Sasukem dokoupit nábytek. Ještě ho, ale budeme muset přerovnat, takže se vrátím až v noci, musím něco vymyslet pro rodiče a Sakuru.“ řekl Naruto.

„Já bych něco měla.“ ozvala se Yumi.

„Jo a co?“ zeptali se oba kluci zvědavě.

„To vás nemusí zajímat.“ řekla s úšklebkem Yumi.

„Tak už jdeme, ať to máme za sebou.“ navrhl Naruto, a tak se všichni čtyři vydali k fontáně, kde na ně čekali Minato s Kushinou a ochrankou. Sasuke zůstal kousek dál a vše pozoroval z výlohy jednoho obchodu. Yumi se něčemu smála a Naruto se vesele vybavoval se svým otcem. Tohle byla ta pravá, idylická rodina, o které vždy snil. Aspoň, ale že Naruto se měl vždy dobře. Někdy ho až udivovalo, že víc myslí na Naruta, než na sebe.

„Tak jdeme?“ zeptal se najednou Naruto za Sasukeho zády. Sasuke si všiml, že dál kouká na fontánu, ale tam už nikdo nebyl, a tak se otočil na Naruta a přikývl. Spolu se vydali vstříc dalším nákupům.

„To byly moje nejdelší nákupy.“ řekl Naruto a protáhl se, když konečně po dalším tříhodinovém nakupování měli vybrané všechny věci do Sasukeho nového bytu.

„Jo, moje asi taky.“ souhlasil Sasuke.

„Všechny věci přivezou za hodinu?“ zeptal se Naruto.

„Jo, ale když už máme ty nákupy konečně za sebou, mohli by jsme jít někam na večeři. Kousek od domu je velká restaurace.“ navrhl Sasuke.

„No jasně! Mám hlad jako vlk.“ řekl radostně Naruto a kdyby nenesl v obou rukách něco, skákal´by dva metry do vzduchu.

„Dneska to bylo super.“ řekl Naruto „I když ta Yumi se mi nelíbí, jako by věděla něco, co by neměla vědět“ zamračil se ale následně Naruto, když si vzpomněl na jejich rozhovor. Jako by ho při jejich rozhovoru hodnotila.

„Nemysli na ní, ty s ní aspoň nebydlíš v baráku.“ řekl Sasuke.

„Taky pravda, ale stejně si myslím, že-“ nedořekl Naruto, protože ho Sasuke přitlačil na zeď jedné z postranních uliček, ve které nebylo světlo. Sasuke začal Naruta rychle líbat a pak se od něj tak rychle odlepil.

„Už o ní nemluv, nenechám si jí zkazit večer.“ řekl Sasuke a vyšel z postranní uličky a dělal, že se nic nestalo. Naruto s ním musel v duchu souhlasit, a proto už za celý večer nepadlo o Yumi ani slovo. Oba kluci se skvěle najedli v restauraci a o pár minut později už u nich zastavoval pán s autem, ve kterém měl ledničku, jídelní stůl, jednu dřevěnou lavičku a tři židle, dále tam byla i postel, pro dva samozřejmě. V rukou potom nesli nádobí a příbory a také něco na zítřek k jídlu pro Sasukeho. Kuchyň i koupelnu už měli objednanou, ale ty měli přijet udělat až zítra.

„Já bych dal tu lavičku ke zdi a ty tři židle prostě někde okolo.“ řekl prostě Naruto, když se rozhodovali, kam dát stůl a židle s lavičkou, a tak to nakonec i dopadlo.

„Jsem úplně zničenej.“ řekl Naruto, když konečně zapojili ledničku a naskládali tam i jídlo. Sasuke si zatím sedl na novou lavičku.

„Pojď ke mně.“ řekl Sasuke a za pas ho stáhl do jeho náruče, kde ho začal vášnivě líbat na rty a možná by to došlo i dál, kdyby je nevyrušil zvonek a následné ťukání na dveře.

„Sakra, kdo to může být.“ zanadával Sasuke a pokynul Narutovi, aby šel do ložnice, nevěděl kdo přišel.

„Ahoj, Sasuke-kun, napadlo mě se k tobě zajít podívat.“ řekl Narutovi známý hlas, až se Naruto zachvěl nenávistí. Nejspíš Yumi nesnášel víc, než Sakuru a to si myslel, že už to nejde.

„Co chceš?“ zeptal se Sasuke nevrle.

„Tebe.“ řekla svůdně, že ji ani Naruto neslyšel, ale Sasuke to slyšel až moc dobře. Jenže Narutovi bylo divné, že Sasuke ani Yumi dlouho nemluví, protože neslyšel předtím Yumi.

Snad nebude vadit, když se podívám, pomyslel si Naruto, a pootevřel dveře, jenže to co uviděl mu doslova vyrazilo dech.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

hmmm xD

(Jenny ( jenniny-narutopovidky.blog.cz), 15. 11. 2009 11:14)

hej tak to je něco úplně úžasného xD miluju tuto povídku =)
PS: nechtěla bys spřátelit blogy? =)

Jashine!!!!!!!!!!§§

(Iruka sensei tvoje SBínko :D, 13. 11. 2009 10:30)

tak to je naprostej BRUTUS!!!!!
Tak pííííííííííp jedna...*pardon XD*
Sasane, dělej něco, braňse, nebo tak!!!
Honem pokračování, je to super!!!!

´*w*

(Gel-chan, 11. 11. 2009 18:26)

Normálně mě z tebe jednou šlehne ^^. Moc se ti to povedlo ^^ .. těším se na n pokráčko .. a doufám že obě dvě pijavice zabiješ .. pisjou mi krev xD

O__o

(S@s-chan *sb*, 11. 11. 2009 17:37)

páni!!!možná tuším možná ne ale chci další a to hned!!!xDDDDD nějak se to rýmuje pořád...
změnila jsem jsi blogís www.sakata-princess.blog.cz

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ

(Naru-chan ♥Tvoje Sb ^___^, 11. 11. 2009 16:36)

Néé áá Lei-cháán ty jsi tak zlá! T_T A typnu si,že vím,co se tam děje..T_T Nééé Lei-cháán proč jim to děláš, xDD T_T Bůůů...Rychle další díl,jinak byl fakt dobrý ;DD Žádné řeči že se ti to nelíbí nebo co jsi to psala..Není to pravda,mě se to moc líbilo! xDD

...

(Ten_Ten, 11. 11. 2009 9:14)

Uaaaa, hnusná Yumi, hnusná Yumi, hnusná Yumi!!! Chudáci Naru-chan a Sasu-kun
Super!